Bohyně

01.04.2017

Jako malé holčičky jsme přímo božské, srší z nás dokonalost, láska, vášeň, spontánnost, divokost i obrovská zranitelnost. S vnitřní bohyní se rodíme a během svého dívčího a ženské života v nás roste, rozvíjí se a my ji postupně pomalinku objevujeme. Někdy vědomě, jindy a povětšinu času absolutně nevědomě. Je to ten nejvíce ženský aspekt naší osobnosti. Mnohdy se ho my ženy bojíme. Je tam totiž všechno. Jsme tam my, absolutně nahé, otevřené, bez masek a klamů, jež si během života na sebe nakládáme. Nachází se přímo TAM, za závojem strachu, obav a pochybností. Za touto pomyslnou tmavou záclonou září světlo, láska a neuvěřitelná síla, jejíž rozměr je absolutně nezměřitelný. Tato část naší ženské osobnosti nás nutí vyvíjet se, žene nás do mnoha zkušeností a lekcí, která nás posouvají dále. Mnohdy jsou to lekce, kde procházíme tmavým labyrintem plným bolesti, abychom se zase mohly probudit do nádherného vzrušujícího snu, kde se naše vnitřní bohyně absolutně otevře a přijímá. Přijímá sebe, svou dokonalou a nahou podstatu ženství. Avšak nemusíme procházet bolestí, můžeme se objevovat láskyplně, jsme-li spojené se sebou a respektujeme-li se.

Vnitřní bohyně je naše ženská duše. Je kreativní. Je spontánní. Je zářivá a spokojená, jen proto, že je žena. Miluje své ženství, svou křehkost, ženskou sílu, moudrost a raduje se ze svého ženského tělo bez ohledu na to, jestli splňuje společenské normy a posuzování. Láska proudí každou její myšlenkou, naplno vysílá ženskou energii do všech činností a situací, které se jí každý den dějí. Ona je láska. Ona je vášeň a temperament. Je i smutek a občasná beznaděj, s kterou se typicky žensky vypořádává. Občas vztekem, křikem, pláčem a někdy to vše dá do tvorby života - malby, psaní, tance, pomoci druhým, ... :-) Tak kolik bohyní máte kolem sebe?


Za bohyně byly vždy považovány tak krásné dívky, že dle mínění společnosti nebylo přece možné, aby byly "obyčejné" lidské bytosti. Byly přece nadpřirozeně nádherné. Byly božské.

Já nevím, jak vy, ale já ve svém okolí mám mnoho bohyň, jejichž krása přesahuje cokoliv průměrného. Každá žena je totiž nadpřirozeně krásná a každá jinak. Jaká nádhera, že? :-) Mnohé z nich o tom vůbec neví, jaká dokonalá krása se skrývá uvnitř nich, protože jsem tak zaneprázdněné svými bloky, předsudky a neláskou k sobě. Jiné to tuší, ale jejich přehnaná skromnost je stahuje dolů. A ta třetí část je ta, která to ví. Ví, jakou silnou, nádhernou a dokonalou bohyni mají uvnitř sebe a považují za svoje právo i povinnost nechat ji zářit. Tyto ženy poznáte velice snadno. Nezáleží na tom, jestli jsou to blondýnky, brunetky, asiatky, černošky, štíhlé nebo plnoštíhlé ženy, světlejší nebo tmavší typy. Ani nezáleží na tom, zda se oblékají spíše sportovně nebo elegantně. Nánosy make-upu ani nejnovější módní trendy bohyni nevytvářejí. Ty jen podtrhují. A to zejména naše sebe-vědomí.

Vnitřní bohyně je naše ženská duše. Je kreativní. Je spontánní. Je zářivá a spokojená, jen proto, že je žena. Miluje své ženství, svou křehkost, ženskou sílu, moudrost a raduje se ze svého ženského tělo bez ohledu na to, jestli splňuje společenské normy a posuzování. Láska proudí každou její myšlenkou, naplno vysílá ženskou energii do všech činností a situací, které se jí každý den dějí. Ona je láska. Ona je vášeň a temperament. Je i smutek a občasná beznaděj, s kterou se typicky žensky vypořádává. Občas vztekem, křikem, pláčem a někdy to vše dá do tvorby života - malby, psaní, tance, pomoci druhým, ... :-) Tak kolik bohyní máte kolem sebe?


Vnitřní bohyně je naše ženská duše. Je kreativní. Je spontánní. Je zářivá a spokojená, jen proto, že je žena. Miluje své ženství, svou křehkost, ženskou sílu, moudrost a raduje se ze svého ženského tělo bez ohledu na to, jestli splňuje společenské normy a posuzování. Láska proudí každou její myšlenkou, naplno vysílá ženskou energii do všech činností a situací, které se jí každý den dějí. Ona je láska. Ona je vášeň a temperament. Je i smutek a občasná beznaděj, s kterou se typicky žensky vypořádává. Občas vztekem, křikem, pláčem a někdy to vše dá do tvorby života - malby, psaní, tance, pomoci druhým, ... :-) Tak kolik bohyní máte kolem sebe?

To, že jich ve svém okolí vidíte mnoho, je úžasné. A proč?

Jestliže se totiž ty sama nepovažuješ za jednu z nich, tak ty ostatní jsou tu právě proto, aby tě inspirovaly, nabádaly tě svým příkladem, že tam uvnitř tebe jedna je. Volá o pomoc a tluče na ty zdi, které sis tam sama vystavěla. Otevři oči a dovol těm zdem, aby tě vysvobodily. Vidíš, už jsou tam trhliny. Už je nepotřebuješ. Nech je zdemolovat. Za nimi totiž září světlo, za nimi záříš ty. Tvoje krásná božská podstata plná lásky, touhy, vášně, temperamentu, jedinečné osobnosti bez ohledu na to jaké návyky máš. Je tam bohyně, která je také plná zranitelnosti, bolesti, hněvu a talentu.


Když se smějeme, pláčeme, milujeme se, zažíváme rozkoš, tvoříme, jíme, pijeme, jsme nadšené, jsme smutné. Ve všech těchto situací může být buď naše přirozená ženská energie, která nás nabádá, abychom to všechno naplno prožily a na nic si nehrály. Nutí nás být autentické, pravdivé a radovat se z ženství.

Také ale můžeme ve všech těchto emocích být neautentické, hrát si na něco, co nás v dobré víře naučili, kontrolovat naše pocity na ty vhodné a nevhodné, analyzovat své prožitky na to, zda jsou morálně vhodné nebo ne a zakazovat si je. Výběr je na nás.

Rozhodneme-li se pro autentičnost, možná nebudeme zapadat do společenského modulu chování správné ženy, ale budeme se sebou šťastné, naplněné a zářivé. Najdeme k sobě i toho pravého autentického muže a přátelé. A nebo ... budeme neautentické, ale zase budeme splňovat běžné vnímání ostatních. Zabředneme ve schématech, které se naučíme, protože nám to tak odjakživa tvrdili a nakonec jsme v kruhu, kde se ptáme samy sebe: "Co se to děje? Kdo jsem? Mám přece vše, po čem jsem kdy toužila a přitom nejsem šťastná. Co mi to chybí? Může za to partner, práce, země, kde bydlím nebo já?" Odpověď je v těchto situacích velice jednoduchá. Může za to náš strach nebýt pravdivé a autentické k sobě. Může za to obava prožít všechny emoce, situace, tak jak je chceme prožít a ne tak, jak nám někdo říká, že bychom je prožít měly.

Jen se otevřete sobě, beze strachu, s vírou a láskou k sobě. Nehrozí vám žádné nebezpečí, jste-li pravdivá k sobě a svým pocitům.

Věřte svému ženství. Věrte své silné a zranitelné ženské podstatě. Nebojte se úplně otevřít lásce a to i přesto, že nemáte jistotu, zda-li nebudete zraněny. Jen se otevřete a užijte si to naplno, a jak se říká děj se vůle Boží. Otevřete svou pánev a energii, jež je možná mnoho let v napětí, zlobě nebo strachu. Pusťte to ven, hýbejte pánví - tančete, cvičte, milujte se naplno. Tvořte, buďte samy sebou.