Můj příběh
Jsem žena, která stále něco tvoří, potřebuje být v pohybu, sdílet a
vytvářet prostředí, která se lidem vryjí do srdce i mysli. Miluji
svobodu, svůj vlastní prostor, poznávání, tvorbu, užívat si života v
jeho plnosti, intenzitě a extázi ... ;)
Jsem žena tančící, tvořící, s bohatě probuzeným vnitřním dítětem plným fantazie a radosti. Zároveň jsem však žena, která se naučila ve svém životě zodpovědnosti a užívat si i těch chvil, které bychom si dobrovolně nevybrali.
Snad odjakživa mi lidé důvěřovali a měli potřebu se mi svěřovat, vyžadovat si mé rady, pomoc a dotek. Pamatuji si ty momenty, kdy mi to vadilo a měla jsem potřebu je všechny poslat pryč. Cítila jsem to jako hodně nefér ... proč bych já měla všem radit a pomáhat???
Po letech, kdy jsem se však vydala svou vlastní duchovní cestou a objevování toho kým jsem a co mě doopravdy baví, naplňuje a vyživuje celý můj život, jsem to vše pochopila. Je to velký dar, který jsem dostala a léta jsem se s tímto darem učila pracovat a rozvíjet ho. Stala jsem se nejen lektorkou, ale také celostní terapeutkou, ženskou i dětskou průvodkyní a ..... SPISOVATELKOU a TVŮRKYNÍ. Najednou jsem uctíla obrovské požehnání v tom, co jsem před lety vnímala jako nevýhodou ... avšak tato cesta byla místy i dosti trnitá a bylo potřeba si nastavit velmi silné hranice a respektovat svůj vlastní posvátný prostor. Dovolit si tu být zejména pro sebe, abych posléze mohla konat důležité a podporující projekty pro druhé.
Děkuji všem lidem, kteří mi v tom pomohli, a to ať již vědomě nebo nevědomě ;).
A jak jsem se dostala k mé tvorbě a psaní?
Už jako malá jsem se nejraději vyjadřovala psaním, šlo mi to lehce, samo a dokázala jsem tak vyjádřit to, co pro mě bylo mluvenými slovy nepřenositelné.
Má
první "kniha" měla si 50 stran, které jsem psala v ruce a bylo to
"Dobrodružství drzého kluka" :). Bylo mi asi 12 let a celá rodina
posléze povinně seděla v obýváku a MUSELA se zúčastnit
předčítání :). Dodnes si pamatuji tu vášeň, radost, zastavení se v čase a
prostoru, když jsem tvořila, psala, psala, psala a psala ... bylo to
fascinující a já věděla, že budu spisovatelka. Prostě jsem to věděla.
Vytvořila jsem si i svou "vlastní" obálku, vybarvila čtvrtku papíru,
ohnula ji a provázkem si zhotovila vázání ... :). Nedávno jsem tuto
knihu našla a úžasně jsem se bavila tím, jak skrze dětskou
tvorbu je znatelné, kudy se dítě v životě bude ubírat a jaké poklady se v
něm nacházejí. V mém případě to je tedy na 100% a to jsem defakto na
začátku :) - dobrodružství, poznávání, nebojácnost, zároveň však velká
citlivost, vzájemná pomoc a řešení neobvyklých situací jinými cestami
než je "běžné". Ano, toto vše se dá najít v dětské tvorbě skrze
symboliky a příběhy ... ♥
Psaní mě dále provázelo mým dětským a dospívajícím životem skrze školní slohy, eseje, příspěvky do školního časopisu a jiné projekty. Bavilo mě to, ale nějak jsem se tehdy "naučila" vnímat svou tvorbu prostřednictvím názorů druhých - učitelů, rodičů, spolužáků atd ... A přestala věřit, že můžu být spisovatelkou, ztratila jsem vášeň, nadšení a v té době úplně nevědomě si zablokovala svou tvořivost.
Čas šel
dál .... studia, různé pracovní zkušenosti a zejména objevování mých
komunikačních a vůdčích schopností a talentů. Řeknu vám, naučná a
rozmanitá cesta to byla. Podobně, jako když šla naivní červená karkulka
do lesa a každý krok v tomto neznámém prostoru ji dával lekce své
vlastní síly, rozhodnosti, odvahy a samostatnosti.
Co je však pro tento článek důležité je ta informace, že má tvořivost, spisovatelský talent a hlavně TOUHA nezmizela, jen se na chvíli schovala a čekala, až si ji zase s novými zkušenostmi najdu, chopím se jí a dovolím jí naplno se vyjádřit, zářit skrze ní a zaintegrovat ji do své životní mise. :)
A kde se to stalo?
Pomohlo mi cestování a mé oblíbené toulky přírodou a zajímavými místy.
Papír
a tužka mne přitahovaly jako magnet na pláži v Itálii, u vody a v
lesích okolo mého rodného Třeboňska, u malého toskánského domečku
obklepená lesy, kopci a krotkou ještěrkou včetně nočního tvoření na
tomto mystickém místě, kde jsem v dáli slyšela vyjící vlky a tiché
obcházení lišek ... a velký booom přišel při pobytu v Americe, každý den
u oceánu (snad toho největšího symbolu tvořivosti, svobody a hloubky)
vzaly za své a já tvořila, psala, vymýšela, přijímala, měnila se a
rozpomínala si na Tu, kterou jsem tam hluboko uvnitř a která si velmi
divoce volá o to být vyjádřena. Ano ... už Ji slyším, vnímám Ji, píši a
komunikuji skrze Ní a je nám spolu hezky. :)
Články,
mé první rozpracované knihy, pohádky, osobnostní analýzy pro mé
klientky, české, anglické příběhy ... Děkuji s pokorou a obrovskou
radostí za ty dary a požehnání. A to, že má tvorba inspiruje a třeba i
pomáhá druhým je nádhernou třešničkou na dortu, z kterého každý den
ukusuji a je čím dál sladší, s mnoha překvapeními a rozezpívávající
každou buňku mého těla a duše.